Minulý víkend se v italském Talamone pořádal další díl světové série prestižní lodní třídy Melges 20. V posádce lodi Aloha Jana Kuchaře spolu s Martinem Trčkou jezdí i náš Michal Kotek.
I když pro většinu závodních jachtařů je sezona v plném proudu, já dorazil kvůli pracovním povinnostem zpátky do Evropy až na konci května a první kroky po aklimatizaci na Mácháči vedly do nádherného jachtařského revíru na západě Itálie, na dohled od ostrova Giglio s majestátně ztroskotanou Costou Concordií. Třída Melges20 se stává stále oblíbenější a povinně kormidlující majitelé lodí si užívají mimořádně rivalské prostředí, příjemné lokace závodů a skvělé italské kuchyně. Procházet se ráno po mole je opravdu zážitek. Skoro slyšíte chrastění olympijských i světových medailí na krku soupeřů, ale atmosféra je více než příjemná. Možná i proto se třída Melges20 stále rozrůstá na úkor tradičnějších Melges24 a Melges32, na Mistrovství světa v srpnu na Gardě očekáváme více než 50 lodí.
Už při příjezdu do Talamone potkáváme desítky kitařů, takže se dá tušit, že tady fouká. Celých pět dní bylo až na jednu bouřku nádherně slunečno a z moře hned po jedenácté hodině naskakovala bríza mezi 16 a 22 uzly. K tomu se dělaly poměrně vysoké a krátké vlny. Melges20 není žádná obrloď, takže na stoupačku to byl boj o každý metr, práce s váhou, hlavní plachtou i kosatkou na každé vlně. Kdo se na to vykašlal, vycouval z přední řady hned po startu. Zato let na zaďáka dolů s genakrem je super zážitek. Ostatní posádky už jezdí od začátku dubna, tak jsme měli trochu obavy, jakou budeme mít rychlost a kam se asi zařadíme. Z celkem 36 lodí jsme první rozjížďku zavěsily 21 a moc spokojený nebyli. Pak už se to začalo rozjížďku po rozjížďce zlepšovat. Dařily se starty, nenechali jsme se vyjančit na BFD, našli jsme si rytmus ve vlnách i nastavení lodě. Kromě pár splašených američanů nám nikdo na rychlost neujížděl a často jsme se přistihli, že soupeře dokonce rychlostně válcujeme. V sobotu se odjely tři nádherné rozjížďky, v neděli jsme přidali ještě jednu. Pak už jsme spěchali na břeh a na letiště dom. Dojezdy 21,14,7,8 by obvykle stačili někam za hranici první desítky. Závody na Melges20 jsou ale neuvěřitelně vyrovnané a přesýpají se každým dojezdem. Celkové osmé místo nás náramně potěšilo. Loď už teď odpočívá na Gardě, kde se na začátku léta uskuteční další závod série, potom pár tréninků a na konci srpna zmiňované Mistrovství světa. A Aloha bude zase bojovat vysoko.
