Na přelomu září a října se v německém Plau am See konalo Mezinárodní mistrovství Německa lodní třídy 2.4mR. Pod hlavičkou tradiční Nevellüüchtregatty a pořadatelského klubu Plauer Hai-Live se sešla flotila 46 lodí z 7 národů. Českou republiku jsme reprezentovali já a Petr Čermák.
A konkurence? Stačí se podívat do startovní listiny.
Heiko Kröger, paralympijský vítěz ze Sydney, stříbrný z Londýna a čerstvý mistr světa 2026. Britka Megan Pascoe, dvojnásobná mistryně světa. A Ulli Libor, držitel olympijského stříbra z roku 1968 a bronzu z roku 1972 ve Flying Dutchmanu. V šestaosmdesáti letech stále na startu. Některým lidem zjevně nikdo nevysvětlil, co znamená sportovní důchod.
A tím výčet nekončí. Domácí Christoph Trömer má stříbro z MS 2024, Kalle Dehler bronz z letošního světového šampionátu a Sabine Trömer je bývalou mistryní světa ve třídě 470. Takže když člověk hledal ve flotile někoho, kdo neumí závodit, musel hledat opravdu pečlivě.
První závodní den přinesl tři rozjížďky a rychle se měnící podmínky. Co fungovalo před chvílí, nefungovalo o chvíli později. Plán tedy byl užitečná věc, pokud se na něj člověk příliš citově nevázal.
Začal jsem čtvrtým místem. V takové společnosti velmi příjemný vstup do závodu. Následovala dvanáctka a dvacítka. Tolik k úvodnímu nadšení. Megan mezitím zapsala třetí místo a dvě jedničky a převzala vedení.
Druhý den se znovu řešilo, kam jet a jestli to bude za minutu ještě dobrý nápad. Severozápadní vítr přinášel výrazné změny směru a míchal pořadím. Zajel jsem trojku a patnáctku. Trojka potěšila, patnáctka už méně, zejména, když mne nepovedený dojezd do cíle stál 4 místa. Po pěti rozjížďkách se škrtal nejhorší výsledek, v mém případě dvacítka. Zůstalo 34 bodů.
Poslední ráno nabídlo rosu a vítr nulové síly. Předpovědi ještě nabízely naději, jezero nikoliv. Závodní komise už ráno rozhodla, že další rozjížďky nebudou. Místo dalšího přepisování výsledků přišlo vytahování lodí a vyhlášení.
Zvítězil domácí Christoph Trömer s osmi body, jediný bod před Megan Pascoe. Třetí skončil Heiko Kröger, čtvrtý Kalle Dehler a pátá Sabine Trömer. Za nimi má maličkost. S Berndem Zirkelbachem jsme měli shodně 34 bodů, lepší jednotlivé umístění rozhodlo v můj prospěch. Petr Čermák dokončil mistrovství na 28. místě.
Takže suma sumárum: 6. místo ze 46 lodí, mezi handicapovanými třetí. A to ve flotile, kde se světové tituly a olympijské medaile rozhodně nevyskytovaly náhodou.
Jestli jsem spokojený? Sakra jsem. 🙂
