Ve dnech 16-25 června jsme se zúčastnili jednoho z největších závodů na evropském
kontinentě – Kieler Woche.
Vzhledem k tomu ,že v rámci Kielského týdne se pořádalo Mistrovství světa
handicapovaného jachtingu, standardní část regaty byla přesunuta mezi neolympijské třídy
jako open (pre)world regata. Termínově bylo vše “našlapáno”, neboť termíny obou regat
17-20.6 (pre)worlds a 21.-25.6 worlds nedávaly čas ani na proměření, natož na odpočinek.
Na startu (pre)worlds se sešla slušná flotila 28 lodí z 11 národů a čtyř kontinentů.
Pre world regata začala 17.6 pěkně zostra. Ve větru o síle 15 uzlů s 20ti uzlovými nárazy,
který v průběhu dne postupně klesal až k deseti uzlům. Bez problému jsme odjeli 3
plánované rozjížďky. Den skončil vedením Matta Bugga (AUS), s odstupem jednoho bodu
Heiko Kroger (GER) a legendou Amerického poháru Dee Smithem (USA). Já s dojezdy 5,10, 9 obsadil 8 místo.
Druhý den regaty na nás čekalo parno, parno a parno. Doplněné západním větrem o síle
okolo 8 uzlů. Já se s dojezdy 9, 5, 6 posunul na šesté místo. Vedení převzal Heiko
následován Mattem a Deem.
Den třetí, kopie dne druhého. Chytře jsem suchý neopren nechal na břehu. V první
rozjížďce mne zabila změna a bylo z toho 13. Další dojezdy 8 a 3 znamenali páté místo
celkového pořadí. Vedení držel stále Heiko, druhý Dee a třetí Matt.
V den čtvrtý – závěrečný, mraky přinesly ochlazení a severní vítr o síle okolo 10 uzlů. Heiko
dominoval dvojím vítězstvím, Dee potvrdil (2) své druhé místo a do poslední rozjížďky ani
nenastoupil. A já se (3, 4) posunul na třetí celkové místo.
Mistrovství světa handicapovaných jachtařů
Na startu se sešlo 43 závodníků ze všech stále obývaných kontinentů. Pro nás trochu
hardcore, neboť v den ukončení (pre)world šla loď z vody, rychle proměřit a stihnout limit jít
do vody. Severozápadní vítr o síle 9 uzlů. A začala má parádní jízda. S dojezdy 1 a 3 jsem
se ujal celkového vedení. Za mnou Heiko Kroger a Damien Seguin (FRA).
Následující den byl ve znamení vedra a jižního větru. Vyjeli jsme do pěkných poryvových
20ti uzlů. V úplném závěru rozjížďky vítr lehl na 6 uzlů. Jak to bývá navštívil mne pech,
tentokrát na sebe vzal podobu upadlého drátu čerpadla. Měl jsem dobrý start, pak loď
zlenivěla a já seděl po pás ve vodě. Závod se změnil v peklo hodinového ručního čerpání.
Loď jsem neutopil a dojel za 12. Následovala meteo výstraha a šlo se (rychle) na břeh. Do
čela šel Damien a já stále druhý :). Třetí Heiko.
Třetí den … den pobití. Vítr měl v poryvech 32 uzlů a 11 lodí nedojelo. 3 ani nevyjeli. Já se pral s únavou a
dojel 13 a 12. Do čela šel Matt druhý Damien a třetí Heiko. Den 4 …. den krize. Vítr jihozápad 15 uzlů, poryvy 20. Není moc co popisovat. Dojezdy 14, 19, 23. Bolel mne i malíček na noze. Tož pod peřinu a spát.
Do posledního dne jsem nastoupil na 9. místě. Vítr západ 16 uzlů, v poryvech pěkných 24. Zas na zaďák trhám 8-uzlovou rychlost.
První start se opakuje. Já byl na vzdálenějším konci a nechytl čas. Musel jsem k prámu, abych chytl alespoň minutu před startem a nestihl
přejet na výhodnější místo. Tudíž za 17. Posledni rozjížďka za 9 a celkové 11. místo. Když to tak přeberu 19-ctý na MS 2013, 17-ctý na MS 2014,
14-ctý na MS 2015 a 13-ctý na POH. Takže na top ten si budu muset rok počkat 🙂 Celkově vyhrál Heiko před Mattem a Damienem.
